Potraviny a zemědělské produkty opatřené značkami evropského systému ochrany názvu produktů

Označení potravin

Celá řada potravinářských a zemědělských výrobků má u spotřebitelů dobrou pověst. Ale jakmile nějaký výrobek dosáhne věhlasu a spotřebitelé se k němu rádi vracejí pro jeho výjimečnost a kvalitu, ostatní výrobci začnou takový produkt napodobovat. Je tedy v zájmu výrobců a zpracovatelů zajistit ochranu práv k označení takovýchto specifických a výjimečných výrobků.

Názvy všech výrobků lze obecně chránit formou ochranných známek, navíc od roku 1993 je možné chránit na úrovni Evropské unie tradiční zemědělské produkty a potraviny, které vykazují zvláštní povahu také v rámci systému.

Ochrana spotřebitelů a propagace kvality je jednou z priorit celoevropského systému značení zemědělských produktů a potravin. Jelikož se většinou jedná o výrobky, se kterými si spotřebitel spojuje určité vlastnosti, má toto označení poskytnout garanci, že si spotřebitel kupuje originál a předejít tak případnému klamání spotřebitele.

Produkty, které splní kritéria, jsou zapsány do evropského rejstříku chráněných zeměpisných označení, označení původu a zaručených tradičních specialit. V současnosti je v rejstřících zapsáno více než 1380 produktů a dalších cca 170 čeká na zápis. Zaručených tradičních specialit je zapsáno cca 50. Ucelený seznam naleznete zde.

Na obalech potravin a zemědělských produktů je možné se setkat se třemi různými typy označení:

CHRANENE ZEMEPISNE OZNACENI
Chráněné zeměpisné označení
(CHZO) / Protected geographical indication (PGI)

Jde o název regionu, určitého místa nebo výjimečně i země,  který se používá k označení zemědělského produktu nebo potraviny pocházející z tohoto regionu, místa nebo země, mající určitou jakost, pověst nebo jinou vlastnost, kterou lze přičíst tomuto zeměpisnému původu a jejíž produkce, zpracování nebo příprava probíhá ve vymezené zeměpisné oblasti.

CHRANENE OZNACENI PUVODU
Chráněné označení původu
(CHOP) / Protected designation
of origin (PDO)

Jde o název regionu, určitého místa nebo výjimečně i země,  který se používá k označení zemědělského produktu nebo potraviny pocházející z tohoto regionu, místa nebo země, jejíž jakost nebo vlastnosti jsou převážně nebo výlučně dány zvláštním zeměpisným prostředím (což zahrnuje přírodní i lidské činitele) a jejichž produkce, zpracování a příprava probíhá ve vymezené zeměpisné oblasti.

ZARUCENE ZEMEPISNE OZNACENI
Zaručená tradiční specialita
(ZTS) / Traditional speciality
guaranteed (TSG)

Zemědělský produkt nebo potravina, která je prokazatelně produkována nebo vyráběna po dobu min. 25 let a jejíž zvláštní povaha je uznávána EU, a to zápisem do rejstříku ZTS. Zvláštní povaha produktu je dána nejen jeho vlastnostmi, ale např. i metodou produkce nebo zpracování.

Rozdíly mezi ochrannými známkami a zeměpisným označením/označením původu

Ochranná známka – chrání pouze označení produktu (grafické označení slovem, barvou, písmem, číslicemi atd.)

Zeměpisné označení/označení původu - kromě názvu chrání i specifikaci (recepturu a suroviny) ve vazbě na zeměpisnou oblast.

Žádost o registraci zeměpisného označení/označení původu Součástí žádosti o zápis do rejstříku EU, je i přesná specifikace surovin, technologických postupů i senzorických parametrů příslušného výrobku.
Výsledkem zápisu je, že např. označení České pivo bude možné použít například jen pro piva s objemovým procentem alkoholu mezi 2,6 až 6 procenty a piva vařená pouze v České republice. Jako Pardubický perník se bude smět označovat jen perník vyrobený v Pardubicích, Všestarská cibule je jen ta vypěstovaná v katastru a okolí obce Všestary na Královéhradecku a Třeboňský kapr musí pocházet z rybníků v chráněné krajinné oblasti Třeboňsko. V okolí Žatce – tzv. Žatecké chmelařské oblasti - se pěstuje tradiční jemně hořký chmel s ušlechtilým aroma. Podle odborníků není Žatecký chmel ve stejné kvalitě možné přesadit a pěstovat jinde, aniž by ztratil některé ze svých vlastností. Pohořelický kapr celý svůj život od výtěru po výlov prožije v okresech Břeclav a Znojmo v Jihomoravském kraji. Kapr se živí především organismy a rostlinami, které se přirozeně v rybnících vyskytují, nejde tedy o průmyslový odchov. Pohořelický kapr proto dorůstá pomaleji a má jiné vlastnosti nežli konkurenční kapři. Ve vymezené oblasti se nakonec odehraje i jeho zpracování do produktů určených na pulty obchodů a stoly konzumentů.
Označení tak může odlišit například pravé Hořické trubičky, které jsou stáčeny ručně podle tradičního receptu, od výrobku, který vypadá na pohled stejně, ale je vyroben průmyslově a nechutná třeba tak dobře. Takový výrobek nebude mít na obale logo EU a bude se muset jmenovat jinak.